kopulace

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkopulat͡sɛ]

Noun

kopulace f

1. (archaic) wedding
2. copulation, coitus

   Synonym: soulož

Declension

Declension of kopulace (soft feminine)

	singular	plural
nominative	kopulace	kopulace
genitive	kopulace	kopulací
dative	kopulaci	kopulacím
accusative	kopulaci	kopulace
vocative	kopulace	kopulace
locative	kopulaci	kopulacích
instrumental	kopulací	kopulacemi

Derived terms

• kopulační

 

Further reading

• “kopulace”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “kopulace”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989