Inherited from Old Czech kózle, from Proto-Slavic *kozьlę. By surface analysis, kozel (“goat”) + -e.
- IPA(key): [ˈkuːzlɛ]
- Hyphenation: kůz‧le
kůzle n (related adjective kůzlečí, diminutive kůzlátko)
- kid (young goat)
Declension of kůzle (t-stem neuter)
- “kůzle”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “kůzle”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “kůzle”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)