lékárník

Czech

Etymology

From lékárna +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlɛːkaːrɲiːk]

Noun

lékárník m anim (feminine lékárnice)

1. pharmacist (who dispenses prescription drugs)

Declension

Declension of lékárník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	lékárník	lékárníci
genitive	lékárníka	lékárníků
dative	lékárníkovi, lékárníku	lékárníkům
accusative	lékárníka	lékárníky
vocative	lékárníku	lékárníci
locative	lékárníkovi, lékárníku	lékárnících
instrumental	lékárníkem	lékárníky

Further reading

• lékárník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• lékárník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• lékárník in Internetová jazyková příručka