letět

See also: letet, létet, letét, and létét

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *letěti.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈlɛcɛt/

• audio:

  (file)

Verb

1. to fly
2. (colloquial) to be in fashion
   • 2014, Petr Syrový with Tomáš Tyl, Osobní finance‎^[1], Praha: Grada Publishing, →ISBN, page 79:

     Budeme investovat do celého koše komodit, ne jen do jedné nebo dvou, které teď letí.

     We will invest into the whole basket of commodities, not only into one or two, which are now in fashion.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	letět, letěti	Active adjective	letící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	letím	letíme	—	leťme
2nd person	letíš	letíte	leť	leťte
3rd person	letí	letí	—	—

Future forms	singular	plural
1st person	poletím	poletíme
2nd person	poletíš	poletíte
3rd person	poletí	poletí

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	letěl	letěli	letěn	letěni
masculine inanimate		letěly		letěny
feminine	letěla		letěna
neuter	letělo	letěla	letěno	letěna

Transgressives	present	past
masculine singular	letě	—
feminine + neuter singular	letíc	—
plural	letíce	—

Antonyms

• neletět

Related terms

Related terms

• uletět
• zaletět
• vyletět
• doletět
• přeletět
• vletět
• sletět
• nadletět
• odletět
• podletět
• proletět
• rozletět

• let m
• letadlo n
• letoun m
• letuška f
• letka f
• leták m
• letiště n

• letový
• letecký

Further reading

• Template:R:PSJC
• Template:R:SSJC