mřiežě
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *merža with further etymology unclear.[1]
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]mřiežě f
Declension
[edit]Declension of mřiežě (soft a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | mřiežě | mřieži | mřiežě |
| genitive | mřiežě | mřiežú | mřieží, mřiež |
| dative | mřieži | mřiežěma | mřiežiem |
| accusative | mřiežu | mřieži | mřiežě |
| vocative | mřieže | mřieži | mřiežě |
| locative | mřieži | mřiežú | mřiežiech |
| instrumental | mřiežú | mřiežěma | mřiežěmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: mříž
References
[edit]- ^ Machek, Václav (1968) “mřiežě”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 382
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “mřiežě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění