odskočit

Czech

Etymology

From od- +‎ skočit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotskot͡ʃɪt]

Verb

odskočit pf

1. to jump away from something [+ od (genitive) = from]

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odskočit, odskočiti	Active adjective	odskočivší
Verbal noun	odskočení	Passive adjective	odskočený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odskočím	odskočíme	—	odskočme
2nd person	odskočíš	odskočíte	odskoč	odskočte
3rd person	odskočí	odskočí	—	—

The verb odskočit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odskočil	odskočili	odskočen	odskočeni
masculine inanimate		odskočily		odskočeny
feminine	odskočila		odskočena
neuter	odskočilo	odskočila	odskočeno	odskočena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odskočiv
feminine + neuter singular	—	odskočivši
plural	—	odskočivše

Related terms

• odskákat
• odskok

 

Further reading

• odskočiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odskočiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odskočit in Internetová jazyková příručka