osadník

See also: osadnik and Osadnik

Czech

Etymology

From osada +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈosadɲiːk]

Noun

osadník m anim (feminine osadnice)

1. settler (person who settles in a new location)

Declension

Declension of osadník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	osadník	osadníci
genitive	osadníka	osadníků
dative	osadníkovi, osadníku	osadníkům
accusative	osadníka	osadníky
vocative	osadníku	osadníci
locative	osadníkovi, osadníku	osadnících
instrumental	osadníkem	osadníky

Related terms

• osadit f

 

Further reading

• osadník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• osadník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• osadník in Internetová jazyková příručka