Jump to content

osamělý

From Wiktionary, the free dictionary
See also: osamely, osamelý, and osaměly

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech osamělý. By surface analysis, osaměl +‎ ý, from the verb osamět.

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

osamělý (comparative osamělejší, superlative nejosamělejší, adverb osaměle)

  1. lonely, lonesome
  2. lonely (of place)

Declension

[edit]
Declension of osamělý (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative osamělý osamělá osamělé
genitive osamělého osamělé osamělého
dative osamělému osamělé osamělému
accusative osamělého osamělý osamělou osamělé
locative osamělém osamělé osamělém
instrumental osamělým osamělou osamělým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative osamělí osamělé osamělá
genitive osamělých
dative osamělým
accusative osamělé osamělá
locative osamělých
instrumental osamělými

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • osamělý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • osamělý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • osamělý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025