osamělý
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Adjective[edit]
osamělý
Declension[edit]
Declension
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | osamělý | osamělá | osamělé | |
genitive | osamělého | osamělé | osamělého | |
dative | osamělému | osamělé | osamělému | |
accusative | osamělého | osamělý | osamělou | osamělé |
vocative | osamělý | osamělá | osamělé | |
locative | osamělém | osamělé | osamělém | |
instrumental | osamělým | osamělou | osamělým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | osamělí | osamělé | osamělá | |
genitive | osamělých | |||
dative | osamělým | |||
accusative | osamělé | osamělá | ||
vocative | osamělí | osamělé | osamělá | |
locative | osamělých | |||
instrumental | osamělými |
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- osamělý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- osamělý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989