přesvědčivý

Czech

Etymology

přesvědčit +‎ -ivý

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈpr̝̊ɛsvjɛtt͡ʃɪviː/

Adjective

přesvědčivý

1. convincing, persuasive

   přesvědčivý důkaz — convincing proof

Declension

declension

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přesvědčivý		přesvědčivá	přesvědčivé
genitive	přesvědčivého		přesvědčivé	přesvědčivého
dative	přesvědčivému		přesvědčivé	přesvědčivému
accusative	přesvědčivého	přesvědčivý	přesvědčivou	přesvědčivé
vocative	přesvědčivý		přesvědčivá	přesvědčivé
locative	přesvědčivém		přesvědčivé	přesvědčivém
instrumental	přesvědčivým		přesvědčivou	přesvědčivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přesvědčiví	přesvědčivé		přesvědčivá
genitive	přesvědčivých
dative	přesvědčivým
accusative	přesvědčivé			přesvědčivá
vocative	přesvědčiví	přesvědčivé		přesvědčivá
locative	přesvědčivých
instrumental	přesvědčivými

Antonyms

• nepřesvědčivý

Derived terms

• přesvědčivost