plížit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pľúžiti. Doublet of ploužit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpliːʒɪt]
• Hyphenation: plí‧žit

Verb

plížit impf

1. (reflexive with se) to creep, to crawl, to sneak

Conjugation

Conjugation

Infinitive	plížit, plížiti	Active adjective	plížící
Verbal noun	plížení	Passive adjective	plížený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	plížím	plížíme	—	pližme
2nd person	plížíš	plížíte	pliž	pližte
3rd person	plíží	plíží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive plížit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	plížil	plížili	plížen	plíženi
masculine inanimate		plížily		plíženy
feminine	plížila		plížena
neuter	plížilo	plížila	plíženo	plížena

Transgressives	present	past
masculine singular	plíže	—
feminine + neuter singular	plížíc	—
plural	plížíce	—

Derived terms

• odplížit
• plíživý
• proplížit
• vplížit
• vyplížit

 

Further reading

• plížiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• plížiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• plížit in Internetová jazyková příručka