počitatelný

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

počítat +‎ -telný

Pronunciation[edit]

Adjective[edit]

počitatelný

  1. (grammar) countable
    • 1979, Jaroslava Pačesová, Řeč v raném dětství:
      Podobně pak např. franc. „fruit“ a ruské „frukt“ jsou substantiva počitatelná, jejich český ekvivalent „ovoce“ je však jméno látkové.
    • 2006, Karel Hais, ‎Josef Fronek, Velký anglicko-český slovník:
      Počitatelná substantiva se neoznačují, resp. označují se nulovým příznakem, ovšem v případech, kdy by mohlo dojít k omylu, se označují [C].
    Antonym: nepočitatelný

Further reading[edit]