počitatelný

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From počítat +‎ -telný.

Pronunciation[edit]

Adjective[edit]

počitatelný

  1. (grammar) countable
    • 1979, Jaroslava Pačesová, Řeč v raném dětství:
      Podobně pak např. franc. „fruit“ a ruské „frukt“ jsou substantiva počitatelná, jejich český ekvivalent „ovoce“ je však jméno látkové.
    • 2006, Karel Hais, Josef Fronek, Velký anglicko-český slovník:
      Počitatelná substantiva se neoznačují, resp. označují se nulovým příznakem, ovšem v případech, kdy by mohlo dojít k omylu, se označují [C].
    Antonym: nepočitatelný

Declension[edit]

Further reading[edit]

  • počitatelný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • počitatelný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989