poctivý

Czech

Etymology

From poctít +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpot͡scɪviː]

• Audio:

  (file)

Adjective

poctivý (comparative poctivější, superlative nejpoctivější, adverb poctivě)

1. honest, fair, square

   Antonym: nepoctivý

2. (archaic) virgin (of an unmarried woman)
3. (archaic) true (of a married woman)

Declension

Declension of poctivý (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	poctivý		poctivá	poctivé
genitive	poctivého		poctivé	poctivého
dative	poctivému		poctivé	poctivému
accusative	poctivého	poctivý	poctivou	poctivé
locative	poctivém		poctivé	poctivém
instrumental	poctivým		poctivou	poctivým
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	poctiví	poctivé		poctivá
genitive	poctivých
dative	poctivým
accusative	poctivé			poctivá
locative	poctivých
instrumental	poctivými

Derived terms

• poctivě
• poctivost

Further reading

• “poctivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poctivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poctivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026