potěšení

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From potěšit +‎ -ení.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈpocɛʃɛɲiː]
  • (file)
  • Hyphenation: po‧tě‧še‧ní

Noun[edit]

potěšení n

  1. verbal noun of potěšit
  2. pleasure (state of being pleased)
    poskytovat potěšeníto provide pleasure
    najít potěšeníto find pleasure

Declension[edit]

Antonyms[edit]

Related terms[edit]

See also[edit]

Further reading[edit]

  • potěšení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • potěšení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • potěšení in Internetová jazyková příručka