povyk

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech povyk, from Proto-Slavic *povykъ. Compare Serbo-Croatian повик.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈpovɪk]
  • Hyphenation: po‧vyk

Noun

[edit]

povyk m inan

  1. racket, row, uproar, turmoil
  2. fuss, ado

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • povyk”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
  • povyk”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • povyk”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)