prohlásit

Czech

Etymology

From pro- +‎ hlásit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈproɦlaːsɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

prohlásit pf (imperfective prohlašovat)

1. to declare, pronounce, announce, state

Conjugation

Conjugation

Infinitive	prohlásit, prohlásiti	Active adjective	prohlásivší
Verbal noun	prohlášení	Passive adjective	prohlášený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	prohlásím	prohlásíme	—	prohlasme, prohlašme (coll.)
2nd person	prohlásíš	prohlásíte	prohlas, prohlaš (coll.)	prohlaste, prohlašte (coll.)
3rd person	prohlásí	prohlásí	—	—

The verb prohlásit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	prohlásil	prohlásili	prohlášen	prohlášeni
masculine inanimate		prohlásily		prohlášeny
feminine	prohlásila		prohlášena
neuter	prohlásilo	prohlásila	prohlášeno	prohlášena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	prohlásiv
feminine + neuter singular	—	prohlásivši
plural	—	prohlásivše

Derived terms

• prohlášení
• prohlášený

 

Further reading

• “prohlásiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “prohlásiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “prohlásit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)