rovinka

Czech

Etymology

From rovina +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrovɪŋka]

Noun

rovinka f

1. diminutive of rovina
2. straight (of a road, track)

Declension

Declension of rovinka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	rovinka	rovinky
genitive	rovinky	rovinek
dative	rovince	rovinkám
accusative	rovinku	rovinky
vocative	rovinko	rovinky
locative	rovince	rovinkách
instrumental	rovinkou	rovinkami

Derived terms

• cílová rovinka

 

Related terms

• rovný

 

Further reading

• “rovinka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rovinka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rovinka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)