rozluštit

Czech

Etymology

From roz- + luštit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozluʃcɪt]

Verb

rozluštit pf (imperfective luštit)

1. to decode, to decrypt (cipher)
2. to solve (riddle)

Conjugation

Conjugation of rozluštit

infinitive rozluštit, rozluštiti active adjective rozluštivší verbal noun rozluštění passive adjective rozluštěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozluštím rozluštíme — rozlušťme, rozluštěme 2nd person rozluštíš rozluštíte rozlušť, rozlušti rozlušťte, rozluštěte 3rd person rozluští rozluští — — The verb rozluštit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozluštil rozluštili rozluštěn rozluštěni masculine inanimate rozluštily rozluštěny feminine rozluštila rozluštěna neuter rozluštilo rozluštila rozluštěno rozluštěna transgressives present past masculine singular — rozluštiv feminine + neuter singular — rozluštivši plural — rozluštivše

Related terms

• rozluštění
• rozluštěný
• rozluštitelný

See also

• rozšifrovat

Further reading

• “rozluštiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozluštiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozluštit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026