rozpustit

Czech

Etymology

From roz- +‎ pustit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrospuscɪt]
• Rhymes: -uscɪt
• Hyphenation: roz‧pu‧s‧tit

Verb

rozpustit pf (imperfective rozpouštět)

1. to thaw (to cause to melt)
2. to dissolve (to disintegrate by immersing it into a liquid)
3. to dissolve (of a group of persons)

Conjugation

Conjugation of rozpustit

infinitive rozpustit, rozpustiti active adjective rozpustivší verbal noun rozpuštění passive adjective rozpuštěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozpustím rozpustíme — rozpusťme 2nd person rozpustíš rozpustíte rozpusť rozpusťte 3rd person rozpustí rozpustí — — The verb rozpustit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozpustil rozpustili rozpuštěn rozpuštěni masculine inanimate rozpustily rozpuštěny feminine rozpustila rozpuštěna neuter rozpustilo rozpustila rozpuštěno rozpuštěna transgressives present past masculine singular — rozpustiv feminine + neuter singular — rozpustivši plural — rozpustivše

Derived terms

• rozpouštědlo n
• rozpustný m
• rozpuštění n
• rozpuštěný m

Further reading

• “rozpustiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozpustiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozpustit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026