slinták

Czech

Etymology

From slintat +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslɪntaːk]

Noun

slinták m inan

1. bib (for babies)

   Synonym: bryndák

Declension

Declension of slinták (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	slinták	slintáky
genitive	slintáku	slintáků
dative	slintáku	slintákům
accusative	slinták	slintáky
vocative	slintáku	slintáky
locative	slintáku	slintácích
instrumental	slintákem	slintáky

Further reading

• “slinták”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “slinták”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “slinták” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz