Etymology[edit]
Inherited from Old Czech smieti, from Proto-Slavic *sъměti.
Pronunciation[edit]
smět impf
- to be allowed; may
- Smím prosit? ― May I have this dance?
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive
|
smět, směti
|
Active adjective
|
smějící
|
| Verbal noun
|
smění
|
Passive adjective
|
—
|
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive smět. |
|
| Participles |
Past participles |
Passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
směl |
směli |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
směly |
—
|
| feminine
|
směla |
—
|
| neuter
|
smělo |
směla |
— |
—
|
| Transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
směje |
—
|
| feminine + neuter singular
|
smějíc |
—
|
| plural
|
smějíce |
—
|
Related terms[edit]
See also[edit]
Further reading[edit]
- směti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- směti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- smět in Internetová jazyková příručka
