smilnit

See also: smilniť

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsmɪlɲɪt]
• Hyphenation: smil‧nit

Verb

smilnit impf

1. to fornicate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	smilnit, smilniti	Active adjective	smilnící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	smilním	smilníme	—	smilněme
2nd person	smilníš	smilníte	smilni	smilněte
3rd person	smilní	smilní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive smilnit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	smilnil	smilnili	—	—
masculine inanimate		smilnily		—
feminine	smilnila		—
neuter	smilnilo	smilnila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	smilně	—
feminine + neuter singular	smilníc	—
plural	smilníce	—

Further reading

• “smilniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “smilniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “smilnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)