Etymology[edit]
Inherited from Old Czech smier. Related to smířit.
Pronunciation[edit]
- IPA(key): [ˈsmiːr]
- Hyphenation: smír
smír m inan
- reconciliation, settlement
Declension[edit]
Declension of smír (hard masculine inanimate)
Further reading[edit]
- smír in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- smír in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- smír in Internetová jazyková příručka