soudce

Czech

Etymology

From soudit +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈsou̯tt͡sɛ/

• audio

  (file)

• Hyphenation: soud‧ce

Noun

soudce m anim (feminine soudkyně)

1. judge (public judicial official)

Declension

Declension of soudce

	singular	plural
nominative	soudce	soudci, soudcové
genitive	soudce	soudců
dative	soudci, soudcovi	soudcům
accusative	soudce	soudce
vocative	soudce	soudci, soudcové
locative	soudci, soudcovi	soudcích
instrumental	soudcem	soudci

Derived terms

• kde není žalobce, není soudce
• soudcovat

 

Related terms

• soudit
• sudí

 

Further reading

• soudce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• soudce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• soudce in Internetová jazyková příručka