spolupracovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
spolupracovat impf
- to cooperate, to collaborate
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | spolupracovat, spolupracovati | Active adjective | spolupracující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | spolupracuji, spolupracuju (coll.) |
spolupracujeme | — | spolupracujme |
| 2nd person | spolupracuješ | spolupracujete | spolupracuj | spolupracujte |
| 3rd person | spolupracuje | spolupracují, spolupracujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive spolupracovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | spolupracoval | spolupracovali | — | — |
| masculine inanimate | spolupracovaly | — | ||
| feminine | spolupracovala | — | ||
| neuter | spolupracovalo | spolupracovala | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | spolupracuje | — |
| feminine + neuter singular | spolupracujíc | — |
| plural | spolupracujíce | — |
Derived terms[edit]
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- spolupracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- spolupracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- spolupracovat in Internetová jazyková příručka