srnčí

See also: srnci

Czech

Etymology

From srnec +‎ -í or srnka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsrn̩t͡ʃiː]

Adjective

srnčí

1. (relational) roe deer, roe deer's

Declension

Declension of srnčí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	srnčí		srnčí	srnčí
genitive	srnčího		srnčí	srnčího
dative	srnčímu		srnčí	srnčímu
accusative	srnčího	srnčí	srnčí	srnčí
locative	srnčím		srnčí	srnčím
instrumental	srnčím		srnčí	srnčím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	srnčí	srnčí		srnčí
genitive	srnčích
dative	srnčím
accusative	srnčí			srnčí
locative	srnčích
instrumental	srnčími

Further reading

• “srnčí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “srnčí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “srnčí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)