svačinka

Czech

Etymology

From svačina +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvat͡ʃɪŋka]

Noun

svačinka f

1. Diminutive of svačina

   Co si dáme na svačinku? - What shall we have for a snack?

Declension

Declension of svačinka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	svačinka	svačinky
genitive	svačinky	svačinek
dative	svačince	svačinkám
accusative	svačinku	svačinky
vocative	svačinko	svačinky
locative	svačince	svačinkách
instrumental	svačinkou	svačinkami

Further reading

• svačinka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• svačinka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• svačinka in Internetová jazyková příručka