třeň

See also: tren and třen

Czech

Etymology

Borrowed from Polish trzon, from Proto-Slavic *čẽrnъ. Doublet of čeřen.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtr̝̊ɛɲ]
• Hyphenation: třeň

Noun

třeň m inan

1. (mycology) stipe

Declension

Declension of třeň (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	třeň	třeně
genitive	třeně	třeňů
dative	třeni	třeňům
accusative	třeň	třeně
vocative	třeni	třeně
locative	třeni	třeních
instrumental	třeněm	třeni

Further reading

• “třeň”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “třeň”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989