tajemný

See also: tajemny

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech tajný, from Proto-Slavic *tajьnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtajɛmniː]

Adjective

tajemný

1. mysterious

Declension

Declension of tajemný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	tajemný		tajemná	tajemné
genitive	tajemného		tajemné	tajemného
dative	tajemnému		tajemné	tajemnému
accusative	tajemného	tajemný	tajemnou	tajemné
locative	tajemném		tajemné	tajemném
instrumental	tajemným		tajemnou	tajemným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	tajemní	tajemné		tajemná
genitive	tajemných
dative	tajemným
accusative	tajemné			tajemná
locative	tajemných
instrumental	tajemnými, tajemnýma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Related terms

• tajit

Further reading

• “tajemný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “tajemný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “tajemný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026