tlumič

See also: tłumić

Czech

Etymology

From tlumit +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtlumɪt͡ʃ]

Noun

tlumič m inan

1. silencer
2. absorber (of impact or sound)
3. (chemistry) buffer

   Synonyms: pufr, tlumivý roztok, ústojný roztok, ústoj, nárazník

Declension

Declension of tlumič (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	tlumič	tlumiče
genitive	tlumiče	tlumičů
dative	tlumiči	tlumičům
accusative	tlumič	tlumiče
vocative	tlumiči	tlumiče
locative	tlumiči	tlumičích
instrumental	tlumičem	tlumiči

Related terms

• tlumit

 

Further reading

• tlumič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• tlumič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• tlumič in Internetová jazyková příručka