uměti

See also: umeti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *uměti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈumi̯ɛci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈumjɛci/

Verb

uměti impf

1. can, to be able to

Conjugation

Conjugation of uměti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
uměti	umět	uměnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	uměju	umievě (-va)	umiem (-me/-my)	–	umějvě (-va)	umějme (-my)
2nd person	umieš	umieta	umiete	uměj	umějta	umějte
3rd person	umie	umieta	umějú	uměj	umějta	umějte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	uměch	uměchově (-va)	uměchom (-me/-my)	umiech, umějiech	umiechově, umějiechově (-va)	umiechom, umějiechom (-me/-my)
2nd person	umě	uměsta (-šta)	uměste (-šte)	umieše, umějieše	umiešta, umějiešta (-sta)	umiešte, umějiešte (-ste)
3rd person	umě	uměsta (-šta)	uměchu	umieše, umějieše	umiešta, umějiešta (-sta)	umiechu, umějiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	uměl	uměla	uměli	uměn	uměna	uměni
Feminine	uměla	uměle	uměly	uměna	uměně	uměny
Neuter	umělo	uměle	uměla	uměno	uměně	uměna

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	umějě	umějúce		uměv	uměvše
Feminine	umějúci			uměvši
Neuter	umějě, umějúci			uměv, uměvši

Note: This table shows the most common forms of uměti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• umělec
• umělost
• umělý

 

Descendants

• Czech: umět

See also

• moci
• musiti
• směti
• jmieti

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “uměti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění