upřesnit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]upřesnit pf (imperfective upřesňovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | upřesnit, upřesniti | Active adjective | upřesnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | upřesnění | Passive adjective | upřesněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | upřesním | upřesníme | — | upřesněme |
| 2nd person | upřesníš | upřesníte | upřesni | upřesněte |
| 3rd person | upřesní | upřesní | — | — |
| The verb upřesnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | upřesnil | upřesnili | upřesněn | upřesněni |
| masculine inanimate | upřesnily | upřesněny | ||
| feminine | upřesnila | upřesněna | ||
| neuter | upřesnilo | upřesnila | upřesněno | upřesněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | upřesniv |
| feminine + neuter singular | — | upřesnivši |
| plural | — | upřesnivše |