uvěřit
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
uvěřit pf
- to believe
- Nemohu tomu uvěřit. ― I can't believe it.
Conjugation[edit]
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | uvěřím | uvěříme | — | uvěřme |
| 2nd person | uvěříš | uvěříte | uvěř | uvěřte |
| 3rd person | uvěří | uvěří | — | — |
| The verb uvěřit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | uvěřil | uvěřili | uvěřen | uvěřeni |
| masculine inanimate | uvěřily | uvěřeny | ||
| feminine | uvěřila | uvěřily | uvěřena | uvěřeny |
| neuter | uvěřilo | uvěřila | uvěřeno | uvěřena |
| Transgressives | present | past |
| masculine singular | — | uvěřiv |
| feminine + neuter singular | — | uvěřivši |
| plural | — | uvěřivše |
Further reading[edit]
- uvěřiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- uvěřiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989