výprava

Czech

Etymology

Deverbal from vypravit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːprava]

Noun

výprava f

1. quest

Declension

Declension of výprava (hard feminine)

	singular	plural
nominative	výprava	výpravy
genitive	výpravy	výprav
dative	výpravě	výpravám
accusative	výpravu	výpravy
vocative	výpravo	výpravy
locative	výpravě	výpravách
instrumental	výpravou	výpravami

Further reading

• “výprava”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “výprava”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “výprava”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)