Inherited from Old Czech vnúčě, from Proto-Slavic *vъnučę. Compare Serbo-Croatian unuče.
- IPA(key): [ˈvnou̯t͡ʃɛ]
- Hyphenation: vnou‧če
vnouče n (diminutive vnoučátko)
- grandchild
- Antonym: prarodič
- Hyponyms: vnuk, vnučka
Declension of vnouče (t-stem neuter)
- vnouče in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vnouče in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vnouče in Internetová jazyková příručka