pravnuk

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pravnuk. By surface analysis, pra- +‎ vnuk.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpravnuk]
• Hyphenation: prav‧nuk

Noun

pravnuk m anim (female equivalent pravnučka, diminutive pravnouček)

1. great-grandson (son of a grandchild)

   Hypernym: pravnouče

Declension

Declension of pravnuk (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	pravnuk	pravnuci
genitive	pravnuka	pravnuků
dative	pravnukovi, pravnuku	pravnukům
accusative	pravnuka	pravnuky
vocative	pravnuku	pravnuci
locative	pravnukovi, pravnuku	pravnucích
instrumental	pravnukem	pravnuky

Derived terms

• prapravnuk m anim

 

Related terms

• vnouče n
• vnučka f
• vnuk m anim

 

Further reading

• “pravnuk”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “pravnuk”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pravnuk”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

By surface analysis, pra- +‎ vnuk.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpraʋnuk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈpravnuk/

Noun

pravnuk m pers (feminine pravnuka)

1. great-grandson (son of a grandchild)

   Hypernym: pravnúčě

Declension

Declension of pravnuk (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	pravnuk	pravnuky	pravnuci, pravnukové
genitive	pravnuka	pravnukú	pravnukóv
dative	pravnuku, pravnukovi	pravnukoma	pravnukóm
accusative	pravnuka	pravnuky	pravnuky
vocative	pravnuče	pravnuky	pravnuci, pravnukové
locative	pravnuku, pravnukovi	pravnukú	pravnuciech
instrumental	pravnukem	pravnukoma	pravnuky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• prapravnuk m pers

 

Descendants

• Czech: pravnuk

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “pravnuk”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění