vrstevník

Czech

Etymology

From vrstva +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩stɛvɲiːk]

Noun

vrstevník m anim (feminine vrstevnice)

1. peer, coeval (person of approximately the same age as another)

   Petr byl Pavlův vrstevník. ― Peter was Paul's coeval.

Declension

Declension of vrstevník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	vrstevník	vrstevníci
genitive	vrstevníka	vrstevníků
dative	vrstevníkovi, vrstevníku	vrstevníkům
accusative	vrstevníka	vrstevníky
vocative	vrstevníku	vrstevníci
locative	vrstevníkovi, vrstevníku	vrstevnících
instrumental	vrstevníkem	vrstevníky

Further reading

• vrstevník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrstevník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vrstevník in Internetová jazyková příručka