vyhnout

Czech

Etymology

From vy- +‎ hnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦnou̯t]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: vy‧hnout

Verb

vyhnout pf (imperfective vyhýbat)

1. (reflexive with se) to avoid

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyhnout, vyhnouti	Active adjective	vyhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyhnu	vyhneme	—	vyhněme
2nd person	vyhneš	vyhnete	vyhni	vyhněte
3rd person	vyhne	vyhnou	—	—

The verb vyhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyhnul	vyhnuli	vyhnut	vyhnuti
masculine inanimate		vyhnuly		vyhnuty
feminine	vyhnula		vyhnuta
neuter	vyhnulo	vyhnula	vyhnuto	vyhnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyhnuv
feminine + neuter singular	—	vyhnuvši
plural	—	vyhnuvše

Derived terms

• vyhnutí n
• výhybka f

 

Further reading

• “vyhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vyhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)