vykupitel

Czech

Etymology

From vykoupit (“to redeem”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪkupɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: vy‧ku‧pi‧tel

Noun

vykupitel m anim (feminine vykupitelka, related adjective vykupitelský)

1. (biblical, Christianity, theology) the Redeemer (Jesus Christ)
2. (literary) redeemer

Declension

Declension of vykupitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	vykupitel	vykupitelé
genitive	vykupitele	vykupitelů
dative	vykupitelovi, vykupiteli	vykupitelům
accusative	vykupitele	vykupitele
vocative	vykupiteli	vykupitelé
locative	vykupitelovi, vykupiteli	vykupitelích
instrumental	vykupitelem	vykupiteli

Related terms

• vykoupení n
• vykoupit pf
• výkup m
• výkupné n

 

Further reading

• vykupitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vykupitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vykupitel in Internetová jazyková příručka