vyluštit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]vyluštit pf (imperfective vylušťovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | vyluštit, vyluštiti | Active adjective | vyluštivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | vyluštění | Passive adjective | vyluštěný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | vyluštím | vyluštíme | — | vyluštěme |
| 2nd person | vyluštíš | vyluštíte | vylušti | vyluštěte |
| 3rd person | vyluští | vyluští | — | — |
| The verb vyluštit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | vyluštil | vyluštili | vyluštěn | vyluštěni |
| masculine inanimate | vyluštily | vyluštěny | ||
| feminine | vyluštila | vyluštěna | ||
| neuter | vyluštilo | vyluštila | vyluštěno | vyluštěna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | vyluštiv |
| feminine + neuter singular | — | vyluštivši |
| plural | — | vyluštivše |