věznit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvjɛzɲɪt]

Verb

věznit impf (perfective uvěznit)

1. (transitive) to jail, imprison

Conjugation

Conjugation

Infinitive	věznit, vězniti	Active adjective	věznící
Verbal noun	věznění	Passive adjective	vězněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vězním	vězníme	—	vězněme
2nd person	vězníš	vězníte	vězni	vězněte
3rd person	vězní	vězní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive věznit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	věznil	věznili	vězněn	vězněni
masculine inanimate		věznily		vězněny
feminine	věznila		vězněna
neuter	věznilo	věznila	vězněno	vězněna

Transgressives	present	past
masculine singular	vězně	—
feminine + neuter singular	vězníc	—
plural	vězníce	—

Related terms

• vězeň

 

Further reading

• “vězniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vězniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “věznit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)