zkoušet

Czech

Etymology

Ultimately from Proto-Slavic *kušati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskou̯ʃɛt]

• Audio:

  (file)

Verb

zkoušet impf (perfective zkusit or vyzkoušet or nazkoušet)

1. to test (to place a product or piece of equipment under everyday and/or extreme conditions and examine it for its durability)
2. to examine (to test skills or qualifications of someone)
3. to rehearse (practice by repetition or recitation)

Conjugation

Conjugation of zkoušet

infinitive zkoušet, zkoušeti active adjective zkoušející verbal noun zkoušení passive adjective zkoušený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zkouším zkoušíme — zkoušejme 2nd person zkoušíš zkoušíte zkoušej zkoušejte 3rd person zkouší zkoušejí, zkouší — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zkoušet. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zkoušel zkoušeli zkoušen zkoušeni masculine inanimate zkoušely zkoušeny feminine zkoušela zkoušena neuter zkoušelo zkoušela zkoušeno zkoušena transgressives present past masculine singular zkoušeje — feminine + neuter singular zkoušejíc — plural zkoušejíce —

Derived terms

• dozkoušet
• nazkoušet
• ozkoušet
• prozkoušet
• přezkoušet
• vyzkoušet

Related terms

• zkoušející m
• zkoušený m
• zkouška f

Further reading

• “zkoušeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zkoušeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zkoušet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026