zvyknout

Czech

Etymology

Etymology tree

Old Czech z-

Proto-Slavic *vyknǫti

Old Czech -vyknúti

Old Czech zvyknúti

Czech zvyknout

Inherited from Old Czech zvyknúti. By surface analysis, z- +‎ -vyknout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzvɪknou̯t]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: zvyk‧nout

Verb

zvyknout pf (imperfective zvykat)

1. (reflexive with si) to get used to [with na or dative ‘to something’]

   Zvykla si na to. / Zvykla tomu.

   She got used to it.

Conjugation

Conjugation of zvyknout

infinitive zvyknout, zvyknouti active adjective zvyknuvší verbal noun zvyknutí passive adjective zvyknutý present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zvyknu zvykneme — zvykněme 2nd person zvykneš zvyknete zvykni zvykněte 3rd person zvykne zvyknou — — The verb zvyknout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zvykl zvykli zvyknut zvyknuti masculine inanimate zvykly zvyknuty feminine zvykla zvyknuta neuter zvyklo zvykla zvyknuto zvyknuta transgressives present past masculine singular — zvyknuv feminine + neuter singular — zvyknuvši plural — zvyknuvše

Derived terms

• zvyk m

Related terms

• navyknout
• návyk m
• obvyklý m
• odvyknout
• přivyknout

Further reading

• “zvyknouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zvyknouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zvyknout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026