bojovat

See also: bojovať

Czech

Etymology

Etymology tree

Proto-Indo-European *bʰeyh₂-

Proto-Indo-European *bʰoyh₂ós

Proto-Balto-Slavic *bajas

Proto-Slavic *bojь

Proto-Indo-European *h₂euh₁-der.?

Proto-Slavic *-ovati

Proto-Slavic *bojevati

Czech bojovat

Inherited from Proto-Slavic *bojevati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbojovat]

• Audio:

  (file)

• Audio:

  (file)

Verb

bojovat impf

1. to fight (to contend in physical conflict)
2. to fight (to strive for) [with za (+ accusative) or o (+ accusative) ‘for’]

   Bojoval za ochranu lesů. ― He fought to save the forest.

   Bojovala o život. ― She fought for her life.

   Bojovali o moc. ― They fought over power.

Conjugation

Conjugation of bojovat

infinitive bojovat, bojovati active adjective bojující verbal noun bojování passive adjective bojovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person bojuji, bojuju (coll.) bojujeme — bojujme 2nd person bojuješ bojujete bojuj bojujte 3rd person bojuje bojují, bojujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive bojovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate bojoval bojovali bojován bojováni masculine inanimate bojovaly bojovány feminine bojovala bojována neuter bojovalo bojovala bojováno bojována transgressives present past masculine singular bojuje — feminine + neuter singular bojujíc — plural bojujíce —

Related terms

• boj
• bojovník
• bojovný

See also

• zápasit

Further reading

• “bojovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “bojovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “bojovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026