bratřit

Czech

Etymology

From bratr +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbratr̝̊ɪt]

Verb

bratřit impf

1. (reflexive with se) to fraternize with

Conjugation

Conjugation

Infinitive	bratřit, bratřiti	Active adjective	bratřivší
Verbal noun	bratření	Passive adjective	bratřený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	bratřím	bratříme	—	bratřeme, bratřme
2nd person	bratříš	bratříte	bratři, bratř	bratřete, bratřte
3rd person	bratří	bratří	—	—

The verb bratřit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	bratřil	bratřili	bratřen	bratřeni
masculine inanimate		bratřily		bratřeny
feminine	bratřila		bratřena
neuter	bratřilo	bratřila	bratřeno	bratřena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	bratřiv
feminine + neuter singular	—	bratřivši
plural	—	bratřivše

Derived terms

• pobratřit
• sbratřit

 

Further reading

• bratřiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bratřiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bratřit in Internetová jazyková příručka