brečet

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Inherited from Proto-Slavic *bręčati.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈbrɛt͡ʃɛt]
  • Audio(file)
  • Hyphenation: bre‧čet

Verb[edit]

brečet impf

  1. to cry, to weep
    Synonym: plakat
    Antonyms: smát se, chechtat se, tlemit se

Conjugation[edit]

Conjugation
Infinitive brečet, brečeti Active adjective brečící
Verbal noun — Passive adjective —
Present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person brečím brečíme — brečme
2nd person brečíš brečíte breč brečte
3rd person brečí brečí — —
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive brečet.
Participles Past participles Passive participles
singular plural singular plural
masculine animate brečel brečeli brečen brečeni
masculine inanimate brečely brečeny
feminine brečela brečena
neuter brečelo brečela brečeno brečena
Transgressives present past
masculine singular breče —
feminine + neuter singular brečíc —
plural brečíce —

Related terms[edit]

Further reading[edit]

  • brečeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • brečeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • brečet in Internetová jazyková příručka
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=brečet&oldid=78606752"