divočák

Czech

Etymology

From divoký +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɪvot͡ʃaːk]
• Rhymes: -t͡ʃaːk, -ot͡ʃaːk
• Hyphenation: di‧vo‧čák

Noun

divočák m anim

1. boar (wild boar)

   Synonym: prase divoké

Declension

Declension of divočák (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	divočák	divočáci
genitive	divočáka	divočáků
dative	divočákovi, divočáku	divočákům
accusative	divočáka	divočáky
vocative	divočáku	divočáci
locative	divočákovi, divočáku	divočácích
instrumental	divočákem	divočáky

Further reading

• divočák in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• divočák in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• divočák in Internetová jazyková příručka