domýšlivý

Czech

Etymology

From do- +‎ mysl +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomiːʃlɪviː]

Adjective

domýšlivý (comparative domýšlivější, superlative nejdomýšlivější, adverb domýšlivě)

1. conceited, self-important, smug, arrogant, cocky
2. pretentious, vainglorious

Declension

Declension of domýšlivý (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	domýšlivý		domýšlivá	domýšlivé
genitive	domýšlivého		domýšlivé	domýšlivého
dative	domýšlivému		domýšlivé	domýšlivému
accusative	domýšlivého	domýšlivý	domýšlivou	domýšlivé
locative	domýšlivém		domýšlivé	domýšlivém
instrumental	domýšlivým		domýšlivou	domýšlivým
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	domýšliví	domýšlivé		domýšlivá
genitive	domýšlivých
dative	domýšlivým
accusative	domýšlivé			domýšlivá
locative	domýšlivých
instrumental	domýšlivými, domýšlivýma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Derived terms

• domýšlivec
• domýšlivost

Further reading

• “domýšlivý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “domýšlivý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “domýšlivý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026