holit

See also: holiť

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *goliti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦolɪt]

Verb

holit impf (perfective oholit)

1. to shave (to remove hair)

Conjugation

Conjugation of holit

infinitive holit, holiti active adjective holící verbal noun holení passive adjective holený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person holím holíme — holme 2nd person holíš holíte hol holte 3rd person holí holí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive holit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate holil holili holen holeni masculine inanimate holily holeny feminine holila holena neuter holilo holila holeno holena transgressives present past masculine singular hole — feminine + neuter singular holíc — plural holíce —

Related terms

• holení
• holič m
• holící m
• holý
• oholit
• vyholit

Further reading

• “holiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “holiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “holit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “holit”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz