jíst

See also: jist and jisť

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jiesti, from Proto-Slavic *ěsti, from Proto-Balto-Slavic *ēˀstei, from Proto-Indo-European *h₁édti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjiːst]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: jíst
• Rhymes: -iːst
• Homophone: jízd

Verb

jíst impf (perfective sníst)

1. to eat

Conjugation

Conjugation of jíst

infinitive jíst, jísti active adjective jedoucí verbal noun jedení passive adjective jedený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person jím jíme — jezme 2nd person jíš jíte jez jezte 3rd person jí jedí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive jíst. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate jedl jedli jeden jedeni masculine inanimate jedly jedeny feminine jedla jedena neuter jedlo jedla jedeno jedena transgressives present past masculine singular jeda — feminine + neuter singular jedouc — plural jedouce —

Synonyms

• (childish) papat, (literary about an animal but vulgar when talking about a human) žrát

Derived terms

• dojíst
• najíst
• pojíst
• přejíst

Related terms

• jedlík
• jedlý
• jídelníček
• jídlo

See also

• žrát

Further reading

• “jísti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “jísti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “jíst”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• František Št. Kott (1878) “Jísti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 635
• František Št. Kott (1878) “Jiesti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 630
• František Št. Kott (1878) “Jésti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 623