jíst

See also: jist, and jisť

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jiesti, from Proto-Slavic *ěsti, from Proto-Balto-Slavic *ēˀstei, from Proto-Indo-European *h₁édti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjiːst]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: jíst
• Rhymes: -iːst
• Homophone: jízd

Verb

jíst impf (perfective sníst)

1. to eat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	jíst, jísti	Active adjective	jedoucí
Verbal noun	jedení	Passive adjective	jedený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	jím	jíme	—	jezme
2nd person	jíš	jíte	jez	jezte
3rd person	jí	jedí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive jíst.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	jedl	jedli	jeden	jedeni
masculine inanimate		jedly		jedeny
feminine	jedla		jedena
neuter	jedlo	jedla	jedeno	jedena

Transgressives	present	past
masculine singular	jeda	—
feminine + neuter singular	jedouc	—
plural	jedouce	—

Synonyms

• (childish) papat, (literary about an animal but vulgar when talking about a human) žrát

Derived terms

• dojíst
• najíst
• pojíst
• přejíst

 

Related terms

• jedlík
• jedlý
• jídelníček
• jídlo

 

See also

• žrát

Further reading

• “jísti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “jísti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “jíst”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
• František Št. Kott (1878) “Jísti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 635
• František Št. Kott (1878) “Jiesti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 630
• František Št. Kott (1878) “Jésti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: Josef Kolář, page 623