kořen

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Etymology[edit]

From Proto-Slavic *korenь.

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

kořen m

  1. root

Related terms[edit]

External links[edit]

  • kořen in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kořen in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989